Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem

26. 12. 2011 8:59:46
Lidová moudrost nebo prázdné klišé? Či snad v tomto případě neplatí tertium non datur? Zdá se, že život mi na to dává odpověď. Stojím na letišti ve Frankfurtu a čekám jako první u přepážky, až nás pustí do letadla na Prahu ...

Stojím na letišti ve Frankfurtu a čekám jako první u přepážky, až nás pustí do letadla na Prahu. Konečně se dostavili dva mladí kontroloři palubních vstupenek. Muž obrácený zády ke mě, řeší s jedním z nich nějaký svůj nárok na zvýhodněnou přepravu ručních zavazadel. „To je od srpna jen na zlatou kartu,“ vysvětluje mu německý úředník. Pán se zavazadlem se nevzdává a dosti dobrou, ale ne dokonalou němčinou se hlásí o své právo, podložené prý jinou, podrobnější informací. Úředník nakonec jeho nárok uznává. Pán se spokojeně otočí.
„Zdravstvujtě,“ povídám. Vytřeštil na mě oči: „Jak jste proboha poznal, že jsem Rus?“
„Podle vašeho přízvuku,“ říkám. „Buď jste Rus nebo Ukrajinec.“
„Jsem z Oděsy a rodinu mám v Portugalsku.“
„Můj dědeček býval koncem 19. století v Oděse soudcem,“ říkám, abych navnadil tohoto mladého muže, který podnítil mou zvídavost, k další konverzaci. Ale hned dodávám: „Narodil jsem se v Československu, kousek od Prahy, a skoro celý život jsem prožil v Praze.“
„Neříkejte! Mluvíte tak dobře rusky! A odkud pocházel váš otec?“
„Z Kirovogradu. Dnes je to také Ukrajina. Matka zase žila v Melitopolu. Ale byla po otci Češka, příslušná do Turnova. Jelikož si později v Praze vzala ruského emigranta, mluvilo se u nás doma rusky. A venku s kamarády jsem přirozeně mluvil česky. Takže jsem od malička mluvil dvěma jazyky. Naučil jsem se jim zřejmě současně. Později mi proto šly líp i jiné řeči.“
„A umíte portugalsky nebo španělsky? Já mluvím portugalsky tak, že Portugalci říkají, že dokud mě nevidí, nepoznají, že nejsem Portugalec.“ Můj náhodný známý je skutečně spíš slovanský než pyrenejský typ. Vtom mu zvoní mobil a on opravdu promlouvá plynnou portugalštinou. Jestli je k nerozeznání od rodilého mluvčího, si netroufám posoudit. Myslím, že jsem v životě žádného Portugalce mluvit portugalsky neslyšel.
„Víte, kdy jsem si uvědomil, co pro člověka znamená znalost jazyků?“, říká náhle. „Stalo se to, když k nám do firmy přijel jeden americký expert. Postavil se před nás a spustil přednášku v angličtině. Nikdo z nás mu nerozuměl ani slovo. Seděli jsme jak zmoklé slepice. Jen náš ředitel nám všechno suverénně překládal. Tehdy jsem pochopil – znát jazyk znamená nabýt svobody.“
Ještě nikdy mě tak radikální formulace nenapadla. Byl jsem zvyklý vykládat, že znalost jazyka nám otvírá nové obzory, cestu do světa, nabízí nám nové možnosti, nebo jsem se prostě odvolával na rčení. Kolik řečí umíš – tolikrát jsi člověkem. Co však znamená? To, že je nás jaksi více v jedné osobě? Rčení, přísloví je ovšem lidová moudrost, jež se obvykle vyjadřuje obrazně, v symbolech. Nemůžeme je tedy brát doslovně. Vždyť „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ nebo „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“ přece také není o kopání jam či chození se džbánem pro vodu. Co je obsahem výroku „tolikrát jsi člověkem“, pozná člověk pohříchu teprve tehdy, když vícejazyčnost a její pouta – jestliže nás obkličuje – nebo její blahodárnost – jestliže se jí zmocníme – na vlastní kůži zažije.
Znalost jazyků dává člověku nové dimenze. Dimenzi svobody jsme právě pojmenovali. Na letišti ve Frankfurtu jsem několik hodin prožíval ještě několik jiných dimenzí. Přiletěl jsem airbusem Vietnam Airlines z Hanoje. V tranzitu jsem zůstal já a asi dvacet Vietnamců, převážně žen. Jak jsem zjistil později, nejméně jeden z mužů mluvil velmi dobře česky a z toho vyplývala zřejmě jeho přirozená autorita ve skupině. Na tomto obrovském letišti, které nevyniká zrovna dokonalým orientačním systémem, si ale ani on nevěděl rady. „Já se někoho zeptám,“ řekl jsem jim vietnamsky. Vietnamština je náhodou mým oborem. „Vy umíte německy?“ vložili ve mě své naděje. Německý policista mi vyložil přesně, kde zahnout vlevo, kde vpravo, jak podél výdeje zavazadel projít k stanovišti služby „Rent a car“ a tudy k stanovišti Czech Airlines. Celá skupina mě následovala. Stal jsem se jim prospěšným – to byla dimenze užitku a důvěry. A já náhle nebyl sám – to byla dimenze bezpečí a jistoty, že se neztratím.
Snad bychom mohli moderněji říct: Kolik řečí znáš, o tolik více máš dimenzí, o tolik více napojení na okolní svět, o tolik více zakotvení na něm. A přece zůstáváš sám sebou, jenže neskonale bohatší. Bohužel to pozná, jen kdo to zažil. Člověku, který to neprožil, může tvrzení Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem, znít jako prázdné klišé či připadat jako nepolapitelná chiméra. Naši předkové to však zažili. Právě proto nám mohli zanechat tuto moudrost. Věřme jim.

Autor: Ivo Vasiljev | pondělí 26.12.2011 8:59 | karma článku: 26.45 | přečteno: 4501x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 11.18 | Přečteno: 207 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 347 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 98 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.72 | Přečteno: 564 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1563
Český lingvista a orientalista, zabývající se vietnamštinou, vícejazyčností a kulturami východní Asie. Zajímá mě současný svět a jeho budoucnost.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...